|
|
Obsah rutinu ve vybraných odrůdách bezu černého
Píšťková, Magdalena ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo stanovení obsahu rutinu ve větvičkách a listech devatenácti odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.) kapalinovou chromatografií. Dále bylo provedeno měření rutinu v jeho významných zdrojích, routě a pohance. Naměřené hodnoty byly porovnány s významnými zdroji rutinu. Teoretická část popisuje bez černý, jeho obecné znaky, chemické složení, využití v lékařství. Další část je zaměřena na významné látky obsažené v bezu černém; flavonoidy. Jsou zde popsány extrakční techniky a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. V praktické části byla pro získání látek z rostlinné matrice použita metoda extrakce stlačenou kapalnou horkou vodou (PHWE), která probíhala ve 3 cyklech po 5 minutách. Byla použita teplota 80°C, tlak 150 barů. Následovalo přečištění přes SPE kolonky a HPLC analýza s detekcí diodovým polem při vlnové délce 360 nm. Byla použita kolona SUPELCOSILTM LC-8DB, mobilní fáze MeOH:H2O:HCOOH v poměru 36:61,5:2,5 s průtokem 1 ml/min. Nejvíce rutinu bylo obsaženo v listech odrůdy Pregarten, 26,34 ± 0,50 mg/g. V listech bylo nejnižší množství rutinu stanoveno u odrůdy Körsör, a to 3,74 ± 0,13 mg/g. U větviček bylo nejvyšší množství rutinu stanoveno u odrůdy Samyl, kde bylo naměřeno 4,87 ± 0,01 mg/g rutinu, nejnižší množství bylo stanoveno u odrůdy Heidegg 13 s 0,56 ± 0,01 mg/g. Mez detekce pro rutin byla stanovena na 6,3 . 10-5 mg/ml a mez stanovitelnosti na 2,1 . 10-4 mg/ml.
|
|
|
Výběr a optimalizace metody stanovení volných mastných kyselin
Koval, Dominik ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací a validací metody pro stanovení volných mastných kyselin. Teoretická část je zaměřená na možnosti extrakce, rozdělení extraktu, esterifikaci, stanovení na plynovém chromatografu a stručný popis nejdůležitějších validačních parametrů. Vše s hlavním důrazem kladeným na aplikaci na volné mastné kyseliny. V experimentální části je uveden výběr a postup optimalizace jednotlivých kroků metody. Pro extrakci lipidů byla zvolena extrakce směsí rozpouštědel (diethylether/petrolether) vycházející z normy ČSN EN ISO 1735, pro zisk frakce volných mastných kyselin byla testována extrakce na pevnou fázi. Pro derivatizaci byla vybrána kysele katalyzovaná esterifikace vycházející z normy ČSN EN ISO 5509 za použití methanolového roztoku BF3 a pro stanovení methylesterů mastných kyselin byl použit plynový chromatograf s plamenově-ionizačním detektorem. Následně byly ověřeny vybrané validační parametry metody: opakovatelnost, reprodukovatelnost, linearita, meze detekce a meze stanovitelnosti. Jako modelové vzorky pro výběr a optimalizaci metody byly použity slunečnicový olej a sýr ementálského typu zakoupené v běžné tržní síti.
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních vodách
Krůzová, Sabina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výskytem nesteroidních a protizánětlivých léčiv v odpadních vodách. Jsou zde charakterizována tato léčiva a uvedeny konkrétní způsoby stanovení naproxenu a ibuprofenu ve vodě odebrané z čistírny odpadních vod. Kromě jejich charakteristiky jsou zde popsány i preanalytické a finální analytické metody používané pro stanovení léčiv v odpadních vodách. Analyzována byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Odebrané vzorky byly přefiltrovány a zakoncentrovány pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) a následně analyzovány pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie, přesněji UHPLC s detektorem diodového pole. Pomocí těchto postupů a metod bylo zjištěno, že obsah naproxenu v odpadní vodě z ČOV VFU Brno byl pod limitem stanovitelnosti a ibuprofen nebyl ve většině případů detekován.
|
|
|
Determination of residues of the selected pesticide effective substances in wine using the GC/MS method
Ehrenbergerová, Martina ; Benešová, Karolína (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
The grape is one of the oldest cultivated plants. It can be consumed as a fruit or it can be used as a raw material for making stews, juices or the cultivated drink – wine. Generations of wine-makers have been striving to improve both the cultivating conditions of vineyards and the quality of wine. Many harmful elements, such as herbivorous pests, diseases and storms are important factors that can have a negative impact on crop quality. To regulate the effects of these factors, an integrated protection system is used, incorporating agronomical measures, resistant varieties and a wide spectrum of pesticides. However, increasing the usage of pesticides brings certain dangers to both the production quality and the environment. This necessitates the monitoring of the negative effects, including the content of pesticide residues in the grapes. My thesis studies and experimentally assesses selected pesticide residues in certain wine samples.
|
|
|
Analýza fluorochinolonových antibiotik v půdě
Vdolečková, Monika ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývala celosvětovým problémem výskytu léčiv v životním prostředím, konkrétně pak fluorochinolovými antibiotiky (ciprofloxacin a enrofloxacin), které mimo jiné patří mezi kriticky důležitá antibiotika. Tato léčiva se dostávají do půdního prostředí aplikací již kontaminovaného živočišného odpadu (např. hnůj) nebo prostřednictvím odpadní vody, která je využívána při zavlažování nebo také aplikací upravených čistírenských kalů, které mohou obsahovat rezidua léčiv. Zvyšující se koncentrace těchto léčiv antimikrobiálních látek v životním prostředí představuje prostředí pro vznik a rozšiřování mikrobiální rezistence. Kumulace těchto léčiv pak způsobuje vznik rezistencí na tato antibiotika. Experimentální část diplomové práce byla zaměřena na optimalizaci metody pro extrakci a následné stanovení fluorochinolonů v půdě a podestýlce. Za tímto účelem byly optimalizovány parametry týkající se výtěžnosti extrakce fluorochinolonů z půdní matrice, a to například navážka vzorku, výběr vhodného extrakčního média, provedení SPE, způsob eluce z SPE atd. V rámci optimalizace bylo dosaženo výtěžností extrakce 70 až 140 %. Na závěr byla použita optimalizovaná metoda pro extrakci fluorochinolonů ze vzorků podestýlky a půdy, které byly poskytnuty ÚKZÚZ. Výsledky experimentální práce potvrzují dlouhodobou perzistenci těchto léčiv v životním prostředí.
|
|
|
Využití GC/MS při analýze léčiv
Sýkora, Richard ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z aktuální problematiky přítomnosti léčiv v různých složkách životního prostředí. Nejvíce zatížené prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je prostředí vodné, do kterého se tyto látky dostávají především z čistíren odpadních vod, ve kterých dochází jen k jejich částečné eliminaci během čistících procesů. Předkládaná práce je zaměřena na stanovení vybraných léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (kyselina salicylová, ibuprofen, kofein, naproxen, ketoprofen, diklofenak) v odpadní vodě. Pro účely analýzy byly použity a porovnány dva druhy vzorkování: konvenční bodové odběry odpadní vody a pasivní vzorkování za použití vzorkovače POCIS. Vzorkování probíhalo na přítoku a odtoku z ČOV v Brně Modřicích. Jako extrakční metoda byla použita extrakce tuhou fází (SPE) s použitím HLB Oasis kolonek. Vyextrahovaný vzorek byl následně derivatizován. Derivatizačními činidly byly: MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a BSTFA (N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid). Finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Flight (GC/TOF-MS).
|
|
|
Využití metod SPE pro stanovení ultrastopových koncentrací platinových kovů v environmentálních matricích
Ježek, Stanislav ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Gregor, Tomáš (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na studium sorpčních technik pro stanovení platiny a palladia na modifikovaných pevných sorbentech a iontoměničích. Finální stanovení proběhlo na atomové absorpční spektrometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro studium sorpce bylo vybráno šest modifikovaných sorbentů. Byly studovány čtyři modifikované nepolární silikagely a dva sorbenty byly na bázi kopolymeru styren divinylbenzen. Dále byly studovány tři kationtoměničové pryskyřice a tři aniontoměničové. U modifikovaných sorbentů a aniontoměničových pryskyřic byla studována účinnost sorpce platiny a palladia. Dále pak vliv interferujících prvků (Fe, Cu, Zn, Pb, K, Na, Ca a Mg). Další parametr pro hodnocení účinnosti sorbentů je objem eluční směsi potřebné pro účinnou eluci platiny a palladia ze sorbentů. Na základě výsledků byl vybrán sorbent pro prekoncentraci platiny a palladia z reálných environmentálních vzorků z životního prostředí. Studium koncentrace platiny a palladia ve složkách životního prostředí je rozdělena na dvě části. První část porovnává dvě města s odlišnou velikostí a koncentrací vozidel. Jedná se o krajské město v České republice – Jihlava a o hlavní město Rakouska – Vídeň. Pro vzorkování půdních matric byly vytipovány místa v blízkosti frekventovaných dopravních uzlů. V Jihlavě se koncentrace platiny pohybovala od 16,93 do 38,72 ng.g-1 a u palladia od 2,705 do 8,452 ng.g-1. Ve Vídni byly zjištěné koncentrace vyšší. Koncentrace platiny se pohybovaly od 39,22 ng.g-1 do 159,2 ng.g-1 a u palladia od 18,45 ng.g-1 do 98,21 ng.g-1. Druhá část byla zaměřena na nejfrekventovanější dopravní uzel v České republice – dálnici D1 se zaměřením na úsek v blízkosti vodní nádrže Švihov, která slouží jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro hlavní město ČR – Prahu. V tomto úseku jsou instalovány dešťové retenční nádrže – „lapoly“. V blízkosti těchto lapolů byl vždy odebrán půdní vzorek a z lapolů pak sediment v nádrži a odsazená voda na odtoku z nádrže. Tyto dešťové retenční nádrže se ukázaly jako vhodná místa pro monitoring polutantů z automobilové dopravy.
|
|
|
Použití extrakce tuhou fází pro frakcionaci lipidů v sýrové matrici
Scholzová, Kristýna ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tématem této práce je metoda extrakce tuhou fází jako prostředek k zisku frakce volných mastných kyselin ze sýrové matrice pro následné stanovení pomocí plynové chromatografie s FID detekcí. Teoretická část zpracovává informace ohledně složení mléčného tuku a souvisejících procesech, které vedou ke vzniku senzoricky aktivních komponent, mezi něž se volné mastné kyseliny řadí. Hlavním tématem literární rešerše jsou možnosti stanovení mastných kyselin v sýrech se zaměřením na dosavadní poznatky o použití extrakce tuhou fází k tomuto účelu. Expermentální část se zabývá nalezením vhodných parametrů a podmínek pro použití extrakce tuhou fází k frakcionaci lipidů na kolonách se zakotvenou aminopropylovou fází. Pro separaci lipidů byly použity kolony Agilent SampliQ Amino a pomocí vhodných směsí rozpouštědel byly eluovány frakce lipidů. Čistota a složení získaných frakcí byly ověřovány kombinací plynové a tenkovrstvé chromatografické techniky. Pro převedení mastných kyselin na methylestery ke stanovení plynovou chromatografií byly použity postupy podle normy ČSN EN ISO 12966-2. Součástí vyhodnocení jsou, mimo diskusi o vhodných experimentálních podmínkách, závěry ohledně optimálních množství vzorku a elučních činidel. Výsledky této práce jsou vhodným podkladem pro navazující optimalizační experimenty a následné zařazení validované metody do procesu stanovení volných mastných kyselin.
|
|
|
Stanovení reziduí chloramfenikolu v biologickém materiálu, vodě a krmivech metodou GC/MS
Lukačková, Dagmar ; Šalplachta, Jan (oponent) ; Rejtharová, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výskytu a stanovení reziduí chloramfenikolu v biologickém materiálu. Teoretická část je literární rešerší shrnující informace o veterinárních léčivech, jejichž použití je u potravinových zvířat zakázáno a dále shrnuje platné legislativních požadavky týkající se výskytu těchto látek v potravinách a potravinářských surovinách živočišného původu. V experimentální části pak bylo provedeno porovnání stávajících analytických metod používaných pro stanovení reziduí chloramfenikolu v různých biologických materiálech, které jsou vesměs založeny na čištění extraktu metodou extrakce tuhou fází, s novými postupy přípravy vzorku pomocí kolonek, ve kterých funkci sorbentu plní molekulárně otištěné polymery (Molecularly Imprinted Polymers - MIP).
|
host ::
RSS.